Nejoblíbenější

Právě připojeni - hostů: 5 

TopStories Space.com



Získejte Firefox!
SpaceZone.ORG
Galaxie - charakteristika Email

Galaxie je seskupení hvězd, plynu a prachu, neviditelné temné hmoty a možné temné energie.

     Běžná galaxie má 10 milionů až 1000 miliard hvězd a je tisíce až statisíce světelných let velká. Uprostřed galaxií se nacházejí velmi hmotné objekt(y), zpravidla černá díra. Ta se nachází i uvnitř naší galaxie, zvané Mléčná dráha. Galaxie jsou seskupeny do větších útvarů, nazývaných kupy galaxií, a ty pak do superkup tvořících celý vesmír.

Podle tvaru (viz Hubbleova klasifikace galaxií - obr.) dělíme galaxie na:

 

 

Spirální galaxie - S

     Spirální galaxie je typ galaxie podle Hubbleovy klasifikace. Takovéto galaxie mohou dosahovat velikosti od 30 000 až do 200 000 světelných roků. Množství jejich členů se pak pohybuje řádově kolem miliard až stamiliard.

     Pro spirální galaxie je typická středová oblast kulového tvaru, z které vycházejí jednotlivá ramena. Středová oblast obsahuje hvězdy starší, především červené obry a veleobry, podobně jako u galaxií eliptických. Spirální ramena naopak obsahují hvězdy mladé, vznikající, množství mezihvězdného prachu, plynu, otevřených hvězdokup a mlhovin.

     Spirální galaxie typu Sa má mohutnou středovou oblast a ramena jsou k ní těsně přivinuta. Galaxie typu Sc mají středovou oblast poměrně malou a ramena jsou široce rozevřená. Galaxie typu Sb jsou jakýmsi přechodovým typem mezi Sa a Sc.

     Zvláštním typem spirálních galaxií jsou spirální galaxie s příčkou. Tyto galaxie mají jen dvě ramena (na rozdíl od spirálních galaxií bez příčky, které mohou obsahovat ramen několik), která jsou přes střed galaxie spojena příčkou.

     U galaxií, které jsou k nám natočeny „bokem“ pozorujeme temný proužek v rovníkové rovině galaxie. Ten je způsoben koncentrací většího množství prachu v okrajových částech galaxie. Dobrým příkladem je galaxie M104 zvaná „Sombrero“.

     Většina pozorovaných spirálních galaxií má více než dvě ramena. Tato ramena se vyskytují spíše ve vnější části galaxie, to jest po obvodu, kdežto v blízkosti středu galaxie jsou viditelná ramena pouze dvě. U některých galaxií nemusí být spirální struktura ramen zřetelně čitelná.



Spirální galaxie s příčkou - Sb 

     Spirální galaxie s příčkou jsou podobné normálním spirálním galaxiím. Jejich spirální ramena se ale nenapojují na jádro přímo, ale přes příčku, která se otáčí stejnoměrně spolu s jádrem. Označujeme je písmeny SB a doplňujícím písmenem, které udává stupeň zavinutí ramen:

SBa – hodně zavinuté spirální ramena kolem jádra
SBb
– průměrně zavinutá ramena
SBc – hodně rozvinutá ramena.

Mezi spirální galaxie s příčkou patří i Mléčná dráha (typ SBc) – galaxie, kde se nachází Sluneční soustava.


 
Čočková galaxie - SO  

     Podle Hubbleovy klasifikace tvoří přechodný typ mezi eliptickou a spirální galaxií (nejsou ale vývojovým přechodem těchto typů). Tyto galaxie se podobají spirálním galaxiím s výrazným jádrem a diskem, který však postrádá spirální strukturu. Označují se SO.

K představitelům galaxií v této kategorii patří galaxie M86 v Panně



Eliptická galaxie - E

     Eliptická galaxie je typ galaxie podle Hubbleovy klasifikace. Galaxie patřící do této skupiny jsou hvězdné systémy, kde hvězdy jsou symetricky rozloženy a jejich hustota rovnoměrně ubývá od středu k okraji.

     Hvězdy v eliptických galaxiích patří do skupiny starších hvězd (červení obři a veleobři), které již pohltily veškerý okolní mezihvězdný prach a plyn a proto v eliptických galaxiích nemohou vznikat nové hvězdy. Díky tomu se okrajové části eliptických galaxií stávají částečně průhledné a v některých případech lze pozorovat objekty v jejich pozadí.

     Obří eliptické galaxie patří mezi největší galaxie, které známe. Skupina těchto galaxií je však nepříliš početná.Obří eliptické galaxie obsahují několik biliónů hvězd a jejich průměr může být až 250 000 světelných let. Příkladem obří eliptické galaxie je galaxie M87 v souhvězdí Panny.

     Protějškem obřích galaxií jsou trpasličí eliptické galaxie. Jejich průměr je jen něco málo přes 5 000 světelných let a počet členů (hvězd) čítá pouze několik miliónů. Trpasličí eliptické galaxie patří mezi nejčastěji se vyskytující se typ galaxií a typickým příkladem jsou oba průvodci Velké galaxie M31 v Andromedě.

Podrobněji

     Eliptické galaxie patří mezi typ pravidelných galaxií ve tvaru elipsoidu (sférioidu). Vyskytují se v různých velikostech. Mají (v průmětu na oblohu) vždy tvar elipsy nebo kruhu. Označují se písmenem E, k němuž je připojeno číslo 0 až 7 (Hubbleovo schéma). Připojené číslo vyjadřuje zploštění elipsy - elipticity galaxie. Číslo je určeno z velké osy a a malé osy b takto:

10(a-b)/a

     Označení E0 odpovídá kruhovému tvaru, E7 je elipsa s největším zploštěním. Eliptické galaxie s větší elipticitou než 7 neexistují. Tvar eliptické galaxie není způsobem rotací, nýbrž náhodným pohybem hvězd, připomínajícím pohyb molekul v plynu. Rotace eliptické galaxie je nevýznamná, jejich úhlový moment je nulový nebo zanedbatelný. Tím se podstatně liší od diskových galaxií.

     Plošná jasnost v eliptických galaxiích rovnoměrně klesá od středu k jejímu okraji. Jen výjimečně lze pozorovat náznaky vnitřní struktury. Hvězdy v eliptických galaxiích jsou velmi staré. Eliptické galaxie nemají téměř žádnou mezihvězdnou hmotu, neboť ta se vyčerpala na tvorbu hvězd. V eliptických galaxiích proto nemohou vznikat nové hvězdy a nedochází k překotnému zrodu hvězd. Jsou však výjimky, jako např. cD galaxie M87 ve středu kupy galaxií v Panně. Plyn a prach získala tak, že pohltila svého menšího průvodce (nepravidelnou galaxii), bohatého na mezihvězdnou hmotu. Materiál pohlcené galaxie se sráží a zahušťuje tou měrou, jak se přibližuje ke středu galaxie a vlastní gravitace z něho tvoří novou generaci mladých masivních hvězd.

     Eliptické galaxie jsou v mnohém podobné středové výduti galaxií spirálních, nemají však ramena. V některých eliptických galaxiích však byl objeven náznak disku (charakteristické složky spirálních galaxií).

     Trpasličí eliptické galaxie patří k nejmenším galaxiím, zatímco obří eliptické galaxie jsou největšími galaxiemi vůbec. Mezi pozorovanými galaxiemi je 30 % eliptických. V hustých středových částech velkých kup galaxií je podíl eliptických galaxií značně větší. V Místní skupině galaxií není žádná obří eliptická galaxie, zato větší počet trpasličích eliptických galaxií, které jsou průvodci Galaxie a Velké galaxie v Andromedě.

 

 
Nepravidelná galaxie - I

     Nepravidelné galaxie postrádají výraznou strukturu. Mají sice také jádro, ale mnohem menší než spirální galaxie. Jejich disk má nepravidelnou strukturu i když v něm může být nezřetelná příčka. Označují se písmeny Irr a dělí se na dvě skupiny:

Irr I – nepravidelné galaxie.
Irr II
– narušené galaxie – například galaxie s překotným vývojem hvězd (anglicky starburst) či interagující galaxie.

Nepravidelná galaxie je například galaxie Doutník (M82) v souhvězdí Velká medvědice.



 

Zdroj: wikipedia.org

 

Český webhosting

Český Webhosting s.r.o. provozuje Webhosting C4 s doménou v ceně.

NASA Media

NASA TV KIDS Club

Východ/západ Slunce

06:2412:5519:25
Praha, ČR

Tapety na plochu

Oživte svou plochu !

NASA BreakingNews

Aktuální fáze Měsíce


 SpaceZone.ORG | RSS | vesmírná encyklopedie |